I když pracující lidé nemají mnoho volného času, občas musí i těch pár hodin volna obětovat a jít na brigádu, kde si mohou vydělat peníze navíc. To udělala i žena jménem Kristýna, která si chtěla rychleji vydělat na vysněnou letní dovolenou, ale nakonec to skončilo fiaskem.
O svůj nešťastný příběh se s naší redakcí podělila Kristýna T. (32), která tvrdě pracuje, aby si mohla splnit všechno, po čem touží. Jedním z jejích přání bylo vyrazit na dovolenou do slunného Řecka, které toužila navštívit už od dětství. Rozhodla se proto ke své práci vzít ještě brigádu, kam měla chodit třikrát týdně na pár hodin.
Chtěla si splnit sen, tak začala chodit na brigádu
Kristýna se rozhodla vzít práci v malé čerpací stanici, která se nachází ve vesnici, kde bydlí. Jejím úkolem bylo pracovat asi 4 hodiny ve večerních hodinách, aby zaskočila za přepracovaného majitele, který si chtěl užít trochu volna. Kristýna byla ráda, že si vydělá peníze a navíc pomůže staršímu pánovi s chodem benzínky, aby si mohl dopřát zasloužený odpočinek. Zdálo se jí, že je na tom zdravotně opravdu špatně, žádné zaměstnance však neměl. Všechnu práci zastával úplně sám.
Jeden víkendový den musela mladá žena obětovat kvůli zaučení, které k jejímu překvapení mělo trvat dlouhých 8 hodin, a navíc nebylo placené. To se jí skutečně nelíbilo, ale věděla, že jinou možnost přivýdělku ve své maličké vesnici jen tak nenajde, a tak se rozhodla na tento úkol kývnout. „Byla jsem naštvaná, protože si myslím, že by se za zaučení mělo platit. Za těch 8 hodin mi mohl dát aspoň pětistovku. Všechno by bylo lepší, než tam trčet zadarmo. Nikdo jiný by to nejspíš neudělal,“ popsala nám Kristýna své pocity.
Brzy se ukázalo, že je práce jednoduchá a dokonce i zábavná. Benzínku navštěvovali lidé z vesnice, které dobře znala, takže s nimi sem tam prohodila i pár slov. Zdálo se, že je pro ni tato práce jako stvořená a byla šťastná, že se na zkušební den nevykašlala.
Průšvih na sebe nenechal dlouho čekat
Když měla Kristýna svou šestou směnu, měla pocit, že už umí úplně všechno. Čas v práci jí utíkal tak rychle, že měla pocit, jako by tam byla jen pár minut. „Jelikož jsem tam byla sama, měla jsem klid, nemusela jsem pořád poslouchat příkazy šéfa jako ve své druhé práci a navíc mě to opravdu bavilo,“ popisovala Kristýna, která v tu chvíli dokonce uvažovala, že by svou současnou práci (kde pracovala na plný úvazek; pozn. red.) opustila a začala pracovat v nějaké lepší benzince. Tento nápad naštěstí nezrealizovala, brzy by toho hořce litovala.
V ten večer, kdy měla svou obvyklou směnu, k ní přijelo asi osm aut najednou, což u této čerpací stanice s jedním stojanem nebývalo zvykem. Dovnitř se nahrnulo několik lidí, kteří si zkoumavě prohlíželi sortiment, někteří se mě dokonce na něco ptali. Dva z nich si objednali párek v rohlíku, který jsem jim hned připravila. „Když konečně odešli, všimla jsem si, že zmizelo auto, jehož majitel tankoval palivo. Nejdřív jsem si řekla, že si to nakonec asi rozmyslel a odjel, ale v počítači jsem skutečně viděla, že si někdo natankoval nejspíš plnou nádrž,“ popisovala Kristýna, která v tu chvíli začala panikařit a okamžitě zavolala svému nadřízenému, který jí vztekle sdělil, aby zkontrolovala kamery a zavolala policii.
Přijela policie i šéf, dopadlo to špatně
Na benzínku během chvilky přijela policie. „Řekla jsem jim, že auto nemělo registrační značku a ukázala jsem jim záznam z kamery. Pak přijel šéf, který to s nimi dořešil a mě poslal domů,“ vysvětlovala. Její nadřízený se jí ten den už neozval, takže byla v obrovském stresu a vůbec netušila, jak celá situace dopadla. Zavolal jí až druhý den a svými slovy jí vyrazil dech.
Majitel benzínky řekl Kristýně, že absolutně nehlídala zákazníky na benzínce a že je jen její vina, že zákazník ujel bez placení. To ji zvedlo ze židle, ale než stihla něco říct, nadřízený jí sdělil, že má padáka a že nedostane žádnou výplatu, protože musí zaplatit za člověka, který ujel, a zbytek svého výdělku už neviděla – měla to považovat za pokutu. „Myslím si, že pro tyto účely snad musí mít nějaké pojištění, ale nic mi neřekl a vyhodil mě bez nároku na výplatu.„
Kristýna nakonec přišla o víc peněz, než si vydělala. Musela totiž platit za jízdenky na autobus, aby se dostala do práce, navíc si musela koupit i speciální pracovní oblečení. Je přesvědčená, že pro příště si případný přivýdělek dvakrát rozmyslí a bude po zaměstnavateli požadovat pracovní smlouvu, kde bude mít všechno černé na bílém. Ona však bohužel pracovala bez smlouvy, tudíž po šéfovi benzínky nemohla nic vymáhat.
Pokud si i vy někdy budete chtít přivydělat, vždy požadujte pracovní smlouvu. Nikdy nevíte, co se může stát, a bez smlouvy v ruce vám zbydou pouze oči pro pláč.
Zdroj: Autorský text, redakce Reponse
