Hynek Čermák (51) má dospělého syna Bořivoje (20), který studuje herectví v Ostravě. Nedávno spolu začali pracovat, protože oba hráli ve hře Koza aneb Kdo je Sylvie? v pražském Divadle Bez Zábradlí. Syn si příležitost hrát se svým tátou nechtěl nechat ujít, bylo to však velmi složité.
Bořivoj musel kvůli práci v divadle pravidelně dojíždět z Ostravy do Prahy, což se ukázalo být časově i fyzicky náročné. „Bylo to hrozný! Často se stávalo, že jsem večer dohrál představení v Ostravě a ještě v noci jsem musel jet do Prahy, abych ráno mohl být na zkoušce. Byly i dny, kdy jsem musel zastavit na odpočívadle v Brně a spát aspoň hodinu, abych to dál mohl odřídit. V noci už z Ostravy nejel žádný vlak, takže mi nezbylo než jezdit autem,“ prozradil Blesku Bořivoj, který byl neustále v zápřahu, takže musel být opravdu pořádně vyčerpaný.
Hynek i Bořivoj dlouho přemýšleli, jestli by spolu měli hrát. Tušili, že to jejich společný vztah může narušit. Zdá se, že nakonec se jim zadařilo a všechno dopadlo dobře.
A radil Hynek svému nezkušenému synovi v tom, jak by měl hrát? „To on si vůbec nedovolil! Ví, že od toho je tady režisér. Navíc měl na roli své práce dost a já na své taky. Když jsem si za ním vyloženě nepřišel pro nějakou radu, tak nic takového neprobíhalo,„ řekl Bořivoj s tím, že si párkrát pro radu přece jen přišel. Snažil se mu však dokázat, že to zvládne i sám.
Bořivoj byl rád, že s otcem mohl trávit víc času, protože každý bydlí na opačné straně republiky. I tak jej ale v práci nebral jako svého tátu, ale jako kolegu. „Když je se mnou na jevišti můj táta, tak to není táta, ale starší a zkušenější kolega. Stejně jako je to v kterémkoliv jiném divadle,“ vysvětlil.
Bořivoj se kromě práce věnuje i studiu a ačkoliv si vybral školu v Ostravě, měl možnost studovat i v Praze. Rozhodl se pro Ostravu i proto, aby už nežil s rodiči? „To víte, že to byl taky jeden z důvodů. Ať už kvůli mému příjmení, nebo kvůli osobnímu rozvoji. Jsem rád, že to tak dopadlo, a můžu všem rodičům doporučit, aby v patnácti poslali své děti, co nejdál to jde.“
Bořivoj své příjmení dřív bral jako přítěž, chtěl si svůj úspěch vybudovat sám. To se mu nejspíš nakonec i podařilo. Dnes už své příjmení neřeší a je tak spokojenější než kdy dřív.
Zdroj: Autorský text, Blesk, Super; Náhledová fotografie: Pavel Gwužď/NextFoto.cz
